Prevence informačního přetížení

Přátelé, v minulém článku jsem Vám nasdílel zajímavý rozhovor s panem profesorem Zelinou, který byl z velké části věnován lidské mysli a já tedy MYSLÍM 😏, že není od věci si něco málo napsat o informačním přetížení a jeho prevenci, téma považuji za velmi důležité.

Řekněme si upřímně, že procházíme velmi zajímavým obdobím, neustále se něco děje - tu konflikt, tu střelba, tu pád vrtulníku, tu nehoda, tu další změny zákonů, tu další blázinec. Pokud všemu kolem nás věnujeme pozornost a se zaujetím hltáme vše, co je nám médii každý den předkládáno, tak můžeme dojít až do stavu informačního přehlcení, kdy naše mysl bude přívalem informací zahlcena natolik, že se prostě a jednoduše vyčerpáním vypne... Když k této automatické obraně v důsledku přetížení podněty dojde a náš mozek přejde do úsporného režimu, tak je s tímto režimem logicky spojená informační redukce a také "dětské" zjednodušování, do kterého již spadlo nemálo z nás.
Jistě se shodneme, že má velký smysl tomuto pádu do "jednoduché" mysli předejít.
Co tedy můžeme dělat? Mám před sebou knihu pana Nešpora a podíváme se na jeho rady [1]:
1) regulujte přísun informací, vylučte nevěrohodné zdroje a informace, které nepotřebujete. V omezené míře se zabývejte pouze relevantními informacemi. Vyhýbejte se informačnímu smogu.
2) Pomáhá organizace času, rozvrh dne, zdravý životní styl a s ním spojený odpočinek, zájmy a pohyb. Mozek potřebuje čas na to, aby informace zpracoval a zotavil se...
3) Pomáhá důkladná příprava a ujasnění toho, co se potřebujete dozvědět a kolik času tomu věnujete.
4) Nedělejte, pokud možno, více věcí současně, ale jednu po druhé.
5) Při vyhledávání informací využívejte metadata...
6) Některé informace nejsou v určitou dobu k dispozici nebo jejich vyhledání neodpovídá námaze. To je třeba přijmout.
7) Používá se také pojem "digitální gramotnost". Je to souhrn dovedností, do které patří také schopnost informace vyhodnocovat a sdělovat je...
8) Má smysl si vyhradit čas na soustředěnou a klidnou práci a eliminovat veškeré rušivé faktory.

Přátelé, to bylo v krátkosti několik rad známého odborníka pana Nešpora.
Já doplním, že při získávání dat dnes již lidem velmi pomáhá AI, která je v tomto ohledu velmi efektivní a spoří čas. V každém případě i zde platí, že je vhodné zapojit vlastní kritické myšlení (pokud jsme již spadli do jednoduchého, tak nesnadné), obzvláště tedy u některých dnes citlivých témat, ale to jsme si již psali. 
K regulacím přísunu informací asi toliko. Jak řekl bezpečnostní analytik J. Schneider, tak charakter doby poznáme třeba i na jednom tématu, do kterého se skutečně ponoříme. Tématem může být třeba i to, co se aktuálně děje ve sportu, nebo i ponoření se do trendu ve filmové tvorbě.
Já poznamenám, že bychom si jen my sami měli vybírat témata, která nám připadají důležitá... V tomto ohledu je vhodné si uvědomit to, co v knize Člověk a realita zmiňuje pan Sak [2] :
"Čím přesnější informace z vnějšího prostředí, tím může být relevantnější chování entity ve vztahu k vnějšímu prostředí. Chybné informace - dezinformace mohou vést až k zániku entity. Tato souvislost mezi informací a existencí funguje od jednoduchých forem až po současné sofistikované systémy a entity".
Na základě těchto slov tedy chápeme, že správné INFORMACE jsou pro člověka velmi důležité, umožňují mu přežít.
Můžeme tedy říci, že nebezpečné je nejen přehlcení informacemi, ale i informační nedostatek...
Možná ještě taková zajímavá informace. Existuje technika, kterou nazýváme informačním vrstvením. V praxi to vypadá tak, že se do světa vypustí velmi důležitá informace a na ni se pak navrství různý nepodstatný balast, díky kterému pro člověka podstatná informace zapadne. Proč se tato technika využívá?! Já osobně se domnívám, že je to proto, aby "architektům dnešní doby" zůstaly čisté ruce..., tady bych dnešní téma ukončil.
Závěrem si tedy pamatujme, že únava z přemíry informací přepíná mozek do úsporného režimu a je tedy velmi důležité tomuto vyčerpání inteligentně předcházet.
Pamatujme si také, že nejen přemíra informaci je nebezpečná, ale i jejich nedostatek. Obojí může vést ke špatným rozhodnutím.
Ke špatným rozhodnutím vedou samozřejmě i chybné informace ze zcela nedůvěryhodných zdrojů... Je tedy zásadní si položit otázku: z jakého zdroje informace čerpáme?! 

Na úplný závěr ještě poděkování Vám pravidelným návštěvníkům tohoto blogu. Děkuji, že jste tady se mnou.

K.🇨🇿

Zdroje:
[1] NEŠPOR K., Sebeovládání, 2013, s. 31-32
[2] SAK P., Člověk a realita, 2025, s. 157