Mohou nás emoce změnit?!

Emoce jsou důležitou součástí našeho života. Když jim porozumíme, poskytnou nám spoustu informací. Například se mohou stát v nepřehledných situacích naším vnitřním kompasem, který nám pomůže najít správný směr. Ano, i podle emocí se můžeme zorientovat, to je dobré vědět. 
 
Pojďme se zamyslet nad tím, co s námi může provést dlouhodobé negativní nastavení, když v sobě neustále přiživujeme NENÁVIST, HNĚV, ZLOBU VŮČI DRUHÝM LIDEM.

Já bych řekl, že dlouhodobé přiživování těchto negativních pocitů nás může přeměnit třeba i ve zlé lidi.

Kdo v sobě neustále krmí nenávist a další, tak dlouhodobý vliv takovéhoto nastavení nemusí ustát a může ho to proměnit ve zlého, roztrpčeného, podrážděného člověka, který pak v různých diskuzích na sociálních sítích, ale i běžném životě nemá daleko k tomu, aby své "fajn" nastavení projevil vůči těm, které z toho nebo onoho důvodu nenávidí, protože...

Právě včera jsem měl rozhovor s jedním známým, který mi mimo dalšího řekl, že mu přijdou lidé v poslední době strašně zlí a zeptal se mě, co si myslím, že může být příčinou?!
Tak napadlo mě, že každý z nás neustojí dlouhodobý situační tlak. Ten, když trvá, trvá a trvá, situace se neposouvá žádným směrem výrazně k lepšímu, my jsme z toho frustrovaní a navíc máme obavy z budoucnosti, tak to na nás klade nemalé nároky a my se pak chováme jinak než obvykle, když je kolem nás vše v pohodě. Na tom asi není nic zvláštního.

Položme si otázku, kdo jsme, když ztrácíme kontrolu?! 

Snad každý člověk se domnívá, že je DOBRÝM ČLOVĚKEM, vždyť přeci v životě udělal to, jindy tohle...OK, ale jak se zachová pod tlakem, v situaci částečné či úplné ztráty kontroly?! Unese tlak a stále zůstane dobrým člověkem, nestane se pod tíhou okolností "monstrem", které ztratí LIDSKOST a v pudu vlastní sebezáchovy začne bránit jen sebe, bez ohledu na ostatní?! Stále zůstane v rozumu a bude mít daleko od slov: "já mám pravdu a ty jsi hlupák".
Pod tlakem padají masky a bohužel jsou mezi námi i lidé, kteří situační tlak neustojí, začnou se morálně zmenšovat, bránit se za jakoukoli cenu, no a tady asi není nic neobvyklého, že právě v pudu vlastní sebezáchovy sklouznou k tomu, k čemu by se za normální situace neodhodlali. 
Jak poznáte člověka v jeho ryzosti?! No přeci, když ho vystavíte tlaku. Pak bych mohl zmínit další strategii, kterou je naopak úplné rozvolnění. Uvolníte dosud zakázané a počkáte si, jak na to člověk po vytvoření příležitosti zareaguje. Ale to jsme odbočili od nosného tématu.

Člověk může pod vlivem okolností i vyrůst, nemusí se vydat od jakéhosi středobodu dolů a etablovat do svého života něco, co není správné. Opravdu se nemusí vydat směrem k nenávisti, protože .... . Pak každého, kdo nekope v týmu vraž.it pohledem, urážet v diskuzích na soc. sítích atp., tohle asi nebude vhodná dlouhodobá strategie k přežití.
Kolik NENÁVISTI a dalšího člověk unese, aby ho to nadobro neproměnilo?! Co tělesná schránka, kolik ta toho ještě unese?! Je tohle přístup, který podporuje koherenci srdce, zásaditost organismu, energetický potenciál?! Na tohle si musí odpovědět každý sám. 

Za mě nás dlouhodobé emoční nastavení může změnit, jak v negativním, tak i pozitivním smyslu. Má velký smysl emocím porozumět, nahlédnout, jaký směr nám emoční kompas ukazuje a dále s tím pracovat.

Ať už jsme takoví či makoví, tak myslím, že stále v krizových momentech dokážeme to hloupé v nás hodit za hlavu a uděláme, co je potřeba. Bez ohledu na to, kdo je ten druhý, tak pomůžeme při dopravní nehodě,  nenáviděnému sousedovi při zdravotní indispozici zavoláme rychlou atp. Bylo by hloupé, kdyby námi kultivovaná nenávist k druhým lidem přerostla v patologii v tom smyslu, že bychom v kritických momentech rozlišovali, jestli ten, kterému pomáháme patří do naší skupiny, nebo je součástí té druhé, kterou máme v lepším případě neradi . Tady by to bylo na velkou pováženou, a je za mě moc fajn, že při všech těch projevech nenávisti na sociálních sítích atp. stále zůstáváme LIDMI, i když někteří z nás by se nad sebou mohli zamyslet, o tom tedy žádná.

Na závěr si dovolím ještě jednu otázku.

Co potřebuje dnešní svět?!

Já jsem přesvědčen, že především STABILITU. No a nositelé stability jsou zejména ti lidé, kteří unesou tlak bez ztráty lidskosti. 

Poznámka na úplný závěr.
V článku zmiňuji NENÁVIST k lidem, ale skutečnost je taková, že ta nemusí být namířena jen k lidem, ale například i ke zvířatům.
Nahlédněte na situaci s medvědy na Slovensku, co způsobil panický strach z medvědů. OK, situace možná byla neúnosná, tak se povolil odstřel na snížení populace a obnovení rovnováhy. Jenže lidé začali medvědy nenávidět a nejraději by je vyhubili úplně všechny do jednoho. Dnes je nejspíš situace s medvědy již kritická, člověk totiž ztratil ve svém konání nejen rozum, ale i schopnost posoudit správnou míru. Umírněnost bez rozumu nefunguje...
 
Takže přátelé, je velmi podstatné si uvědomit, co EMOCE dokáží s člověkem udělat. Těch možností z čeho všeho můžeme mít v dnešní době STRACH, koho můžeme NENÁVIDĚT, komu můžeme ZÁVIDĚT atp. není právě málo. 

Co to zkusit jinak?!

K.🇨🇿