Mají barvy vliv na naši psychiku?!
Přátelé, před nějakým časem jsem zde vložil článek o vlivu hudby, dnes to budou barvy.
O víkendu jsme s ženou navštívili sraz veteránů, kde se objevil docela zajímavý kontrast. Několik desetiletí stará auta byla nejen krásná na pohled, ale i pestrá ve své barevnosti. Parkoviště hrálo barvami a bylo zajímavé navnímat si nejen samotné veterány, ale i návštěvníky, kterým často nechyběl úsměv a taková ta zdravá energie😏
Každá doba má své specifika. Lidé vytvářejí vnější prostředí, které je více či méně barevné, no a nelze si nevšimnout, že duch dnešní doby je prostě méně barevný..., často si vystačíme s černou, bílou, šedou atp., módní jsou i nevýrazné pastelové barvy. Auta, oblečení, fasády domů podléhají tomuto trendu... a ano podle toho vypadá i energoinformační působení, které je méně povzbuzující a více smutné.
Jak na člověka působí pohled na moderní dům - bílou kostku s černým autem u domu a minimální zelení?! Budou lidé procházející dveřmi tohoto domu více usměvaví, nebo naopak smutní?! Možná se jedná o zkratku, ale i přesto ji dávám k zamyšlení.
Před nedávnem jsem po dlouhé době opět shlédl film, který si pamatuji z dětství a to četníky ze Saint Tropez. Pokud si chcete navnímat kontrast s dnešní dobou, tak doporučuji. Můžete se zaměřit na zmíněné barvy, ale třeba i vitalitu prezentovanou mladými lidmi. Jistě namítnete, že jsou to herci a film je komedií, ale já jsem si jistý, že prezentovaný duch doby nebude v rozporu s tehdejší realitou, u diváků by to neprošlo. V každém případě se nabízí také otázka, jaké energoinformační působení má na člověka komedie, nebo třeba thriller či horor?! Ale zůstaneme u barev a rozšiřme je o umění.
Jaké to pro mě bylo překvapení, když jsem se dozvěděl, že v běžných pokojích pro pacienty jedné konkrétní nemocnice již nevisí obrazy, byly nahrazeny obrazovkami... A ano obrazy zůstaly jen v nadstandardně vybavených pokojích. Takový je vlastně duch dnešní doby, pro běžného člověka se stala obrazovka či displej a neustále obnovující obrázky nepostradatelnou hodnotou a nemocnice tedy reaguje na požadavky svých pacientů..., ale v nadstandardně vybavených pokojích je tomu nejspíš jinak, tady by umění a energie předaná obrazem mohla pacientovi přeci jen chybět... jde přeci o uzdravení.
Nyní si dovolím pár slov Ing. Jaroslava Štefce, CSc.[1]:
"Většina lidí to zažila. Kdo se zahleděl do tváře da Vinciho Mony Lisy, Dámy s hranostajem nebo Madony ve skalách, případně hledal skrytá tajemství v jeho Poslední večeři, kdo se snažil zachytit prchavost okamžiku v obrazech Vincenta van Gogha, Hvězdná noc nad Rhönou nebo Venkovská cesta v Provence za noci, ten ví, jak úžasné a bezprostředně dokáže na člověka zapůsobit umělecké dílo. Bez jakékoliv akce, prostě jen niterným vnímáním kompozice a barev , které namíchal dávný malíř, cítíte, jak se vaše starosti rozplývají a problémy blednou. A nedokážete vysvětlit, proč tu noc tak klidně a hluboce spíte, ačkoliv předtím jste v tom hotelu dva dny pořádně nespali. Dobré obrazy zpravidla nepůsobí jen svým pragmatickým poselstvím, daným jejich obsahem - figurou, krajinou, pozadím, ale především výjimečnou kombinací barev a tvarů, vytvořenou géniem autorovým a formovanou i jeho niternymi pocity a duchovní silou, které vedly tahy jeho štětce a bez nichž se umění stává pouhopouhým řemeslem. Abstraktní díla, u nichž je pragmatické poselství vědomě potlačeno a na diváka působí jen obsah primárně sémantický, by tak vlastně zcela ztratila smysl."
Pan Štefec to popsal dokonale, dokonce tak dokonale, že i běžnému laikovi jako jsem já dochází, jaký může mít ponoření se do hloubky a působení jednoho obrazu harmonizující a uzdravující účinek. Takže přátelé, pamatujme si, že ve skutečně nadstandardním pokoji by nemělo umění chybět.
Když už jsem zmínil umění, tak doporučuji k přečtení knihu A. Huxleyho s názvem Konec civilizace. Zajímavá kniha s AHA efektem.
Závěrem snad jen odpověď na otázku v nadpisu. Ano, i barvy mají vliv na naší psychiku a jistě má smysl se podívat, jak jednotlivé barvy na člověka působí... I když je duch doby v tomto ohledu ponurý, tak vy nemusíte v černé kráčet letargicky s davem😉.
Já například už před nějakým časem pochopil význam barev, tak i přirozeného světla kanceláře obklopené přírodou... Můj "zelený" office je tím skutečným důvodem, proč v kanceláři v Porubě netrávím mnoho času, obzvláště v období, když je venku hezky. Samozřejmě i klientům nabízím setkání mimo klasickou kancelář.
Ps: Na srazu veteránů jsem zahlédl velmi pěkné kousky. Znalci jistě ocení pohled na dokonalou krásu Jaguáru e-type, o kterém Enzo Ferrari svého času prohlásil, že je to nejkrásnější auto na světě. Ano, čisté to umění, které pohladí duši nejednoho automobilového nadšence.
K.🇨🇿
[1] Průchová J.; Umění na předpis, Tigris 2016, s. 14-15
