Každý jsme na své cestě...
Proč jednomu stačí k životu třeba i málo a vlastně nalézá spokojenost tam, kde by druhý člověk jen stěží přežil? Proč někoho trápí bezpráví, absence spravedlnosti a druhému tento stav vlastně velmi vyhovuje, nezamýšlí se, je lhostejný?
Věděli jste, že kupříkladu zmíněná spravedlnost je něco, co lze považovat za vyšší ideál.
Každá lidská Duše je jiná a možná by nebylo od věci podívat se tam, kde najdeme to vyšší. Charakter hodný následování, protože Duše ho nesoucí jsem přesvědčen chápou, že volba menšího zla, je stále jen zlem a podle toho se také rozhodují a následně i jednání.
Říká se, že Duše hranic dojít nemůžeš, i kdybys každou prošel cestu, tak hluboký je její smysl. Zastavme se na chvíli, ponořme se společně do hlubin, napijme se z rytířského kalichu a zamysleme se nad přísahou rytířů kulatého stolu krále Artuše:
Budu rozvíjet svůj život ku prospěchu většího celku.
Budu stavět charakter nad bohatství a starost o druhé nad osobní zisk.
Nikdy se nebudu vychloubat, ale budu si cenit pokory.
Budu vždy mluvit pravdu a navždy držet dané slovo.
Budu bránit ty, kdo se nedokážou bránit sami.
Budu ctít a respektovat ženy a odmítat sexismus v jakékoli podobě.
Budu hájit spravedlnost tím, že budu spravedlivý ke všem.
Budu věrný v lásce a loajální v přátelství.
Budu se štítit skandálů a pomluv – nebudu se jich účastnit ani se v nich vyžívat.
Budu štědrý vůči chudým a těm, kdo potřebují pomoc.
Budu odpouštět, když mě o to požádají, aby i mé chyby mohly být odpuštěny.
Od dnešního dne budu žít s ušlechtilostí a zdvořilostí.
Výše uvedené slova jsou vlastně takovou moderní parafrází, no a jak s nimi naložíte, to je jen a jen na vás. Autorem je Joseph D. Jacques a najdeme je v knize Chivarly-now, The Code of Male Ethics.
Aby měl článek tu správnou hodnotu s přesahem do dnešních dnů, bylo by nemoudré nezmínit i slova Ing. Leoše Flaitigera, která napsal do filozofického bulletinu AKROPOLITÁN, č. 90, 2/2017:
"Příběhy o Artušovi a jeho rytířích nám mohou přinést ještě jedno poselství. Vypráví o střídání cyklů, kterými prochází společnost, a tedy i každý člověk. O vrcholech, pádech a propastech, jimiž lidstvo prošlo v celé své dlouhé historii. O dobách spravedlivých i nespravedlivých. Lidé byli vždy vedeni takovými vládci, jaké si právem zasloužili. Pokud sami lidé budou toužit být lepší, moudřejší a spravedlivější, zrodí se i moudří vládci, jejichž ctnost a spravedlnost si nedokážeme představit. Stále platí, že Král a země jedno jsou. Nikdo si určitě nepřeje žít ve světě plném bezpráví, ale má-li zavládnout spravedlnost a mír, musí každý z nás něco udělat. Nejprve je však nutné znovu odkrýt svět idejí, které jsou schopny sjednotit člověka s člověkem na základě trvalých a věčných hodnot. A pak, jak vypráví legenda se vrátí král Artuš i rytíři Kulatého stolu."
Silná to na významu slova.
Na závěr se vrátíme ke slovům přísahy rytířů kulatého stolu s jednou otázkou. Co cítíte, když si je znovu a znovu pročítáte?!
K.🇨🇿