Jak poznat ctnostného člověka?
➡️ MOUDROST A VĚDĚNÍ - tvořivost, zvědavost, myšlenková otevřenost a kritičnost, láska k vědění, širší perspektiva;
➡️ODVAHA - statečnost, vytrvalost, čestnost (integrita), elán;
➡️ HUMANITA - láska, laskavost, sociální inteligence;
➡️ SPRAVEDLNOST - občanství, slušnost, tvůrčí vůdcovství;
➡️ UMÍRNĚNOST - odpuštění a soucit, pokora a skromnost, prozíravost, sebeovládání;
➡️ PŘEKROČENÍ SEBE - obdiv ke kráse a dokonalosti, vděčnost, naděje, humor (hravost), duchovnost (víra, smysl).
Přátelé, výše uvedené dávám k zamyšlení, ale řekněme si upřímně, že nikdo z nás není dokonalý.
Nelze si nevšimnout, že když se něco nevydaří, tak máme tendenci ukazovat prstem, mnohdy sklouzáváme k přísnému hodnocení druhých, ale pohled do zrcadla a s ním spojená introspekce je pro nás sprostým slovem.
Zkusme si například položit otázku, zda nám neschází zvědavost, zda se zájmem a starostlivostí pozorujeme dění kolem nás (pozn. pod starostlivostí se nám schovává láska k sobě, bližním, prostoru, ve kterém žijeme); zda nám nechybí odvaha říci, co si myslíme, i když to možná není trendy; zda nám záleží na spravedlnosti; zda si i pod tlakem dokážeme uchovat to vyšší v nás, třeba i docela obyčejnou lidskou slušnost; dokážeme se ovládat; neschází nám umírněnost v chování, tak i ve slovech - chápeme, že slova mohou druhého člověka velmi ranit; dokážeme ocenit dokonalost a krásu; neschází nám takový ten dříve obvyklý zdravý humor, spontánnost, hravost; jak jsme na tom se smyslem života (pokládáme si otázku, proč jsme tady), hodnotami, atp., třeba zjistíme, že jsme na tom vlastně docela dobře, ale možná také ne...
Proč jsem se rozhodl nám připomenout, že nějaké lidské cnosti existují?!
Řekl bych, že to souvisí v předchozích článcích zmíněnou jednoduchostí našeho myšlení.
Mnohdy sklouzáváme jen k povrchnímu hodnocení, postačuje nám, když lidé souzní s našimi názory, pěkně se oblečou, přijedou luxusním vozidlem, mají velký dům, jsou úspěšní, no a my již dáváme 👍🏻. Vypadá to, že nám příliš nezáleží na tom, co se nachází uvnitř člověka, jaký je ve skutečnosti.
Domnívám se, že s tímto povrchním hodnocením do společnosti přichází i krize důvěry.
Je to vlastně logické, když nám stačí jen "hezký" politik a jeho povrchní sebeprezentace, ale nezáleží nám na tom, jaký je ve skutečnosti uvnitř, tak není žádným překvapením, že nás může zklamat... Stokrát jsme šlápli na hrábě, proč si na ně nešlápnout znova?
K tomu, abychom na ně znova zcela nerozumně nešlápli, nám může pomoci právě výše zmíněné hlubší hodnocení.
Jsem přesvědčen, že má velký smysl zaměřit svou pozornost na vnitřní kvalitu člověka. Sám jsem ve svém životě poznal, že ti nejkvalitnější lidé jsou mnohdy i docela obyčejní, žijí skromný život, nemají potřebu se příliš ukazovat a nemají tu dnes správnou motivaci, to je myslím ten největší problém..., neboť je nenajdeme na kandidátkách jednotlivých stran, pokud ano, tak jen na nevolitelných místech.
Ale buďme optimističtí, žádná povrchnost neroste do nebe😉 O závazku, který představuje docela obyčejné podání ruky dozajista ještě uslyšíme, ale až tehdy, když se lidé nespokojí s již dosti ohlodanou kostí😉
Ps: Výše jsem použil slovo "NEROZUMNĚ". Pokud by tomu bylo naopak, tak se člověk nenechá snadno strnout k nějakému nerozumu... O mysli a člověku nechytrém, chytřejším a chytrém jsme si již něco málo napsali, ale pak tady máme zdravý rozum, když ten schází, tak se i chytrý člověk dokáže chovat velmi nerozumným způsobem.
K.🇨🇿
[1] BAŠTECKÁ B. a kol., Psychosociální krizová spolupráce, Grada 2013, s. 156
