Dva přístupy k životu

16.05.2025
Vysokou kvalitu života lze udržet až do stáří...

...a opravdu to nemusí být tak, že již ve 30 letech začneme užívat léky na snížení tlaku, ve 40 letech léky na cukrovku, no a v 50 letech nám začne upadat naše mentální zdraví. Mmt, možná vás překvapí, že se Alzheimerova choroba netýká jen dříve narozených, ale je diagnostikována už i relativně mladým lidem. Důvodem může být třeba i zvýšená psychická zátěž, kterou náš mozek prostě již nezvládá v kombinaci s nedostatkem tolik potřebné regenerace. 

Asi se shodneme, že naprostá většina z nás se přístupem k životu pohybujeme na grafu vlevo a neřešíme. Jenže tento nezodpovědný přístup obnáší také zhoršenou a stále klesající kvalitu života. 
Ještě před pár lety bylo obvyklé, že měl mladý člověk energie na rozdávání a celková přirozená vitalita organismu byla povětšinou naprostou samozřejmostí. Platí to i dnes? Já bych řekl, že neplatí. A pokud mladému člověku schází vitalita, měl by být schopen předjímat, jak na tom bude energeticky a zdravotně za několik málo let, když ve svém životě něco nezmění... nebo to může nechat být, také volba.

Nedávno se mě klient dotazoval, proč byl jeho tatínek v jeho letech stále čipera a on to má přesně naopak? Odpovědí mohou být třeba civilizační vlivy. Tatínek nebyl vystaven tolika vlivům dnešní "moderní" doby, možná proto měl ve svém věku vitality na rozdávání. A teď ruku na srdce, jak s těmito civilizačními vlivy pracujeme my?! Je nám to jedno a vlastně jen spoléháme na to, že to nějak zvládneme, že se adaptujeme na vyšší výkon, stres, chemii atd., atd.? Jenže se pak nemůžeme podivovat tomu, že jsme stále unavení, často nemocní, špatně nám to myslí a máme problém si udržet fyzickou kondici.
Moudrý a zodpovědný člověk si stále načítá objektivní měnící se realitu a snaží se na změny reagovat tak, aby byl VITÁLNÍ a ZDRAVÝ. Někdy to jde lépe, jindy hůře, ale jde to.
Vlastně mě napadá, že jako společnost věnujeme příliš pozornosti tam, kde se to nedaří (zaměřujeme se na nemoci) místo toho, abychom se inspirovali u lidí, kteří jsou v pohodě. Nakoukněme k nim, co dělají jinak?! Možná si uvědomíme, že je tělo, tak i mysl chrámem a pochopíme hodnotu tohoto chrámu, který má obrovskou schopnost sebeuzdravování, když mu dáme, co potřebuje a vyhneme se tomu, co mu škodí... Kvalitní spánek, stravu s potřebnou výživovou hodnotou, zdravý pohyb, zdravé vztahy, život v pravdě (čistá energie) a mnohem, mnohem více nás posílá nahoru👍🏼, tak spirálu vyšroubujme, ať se máme o co opřít, když to přijde. Tady musím zmínit jednu podstatnou věc. Nejde jen o stáří, ale je vhodné si uvědomit, že když o sebe člověk pečuje, tak má také mnohem větší šanci k uzdravení, pokud přeci jen přijde nemoc. Je to logické, tělo má sílu k uzdravení a třeba i ty dnes tak často zmiňované ATB zaberou jak mají, žádná rezistence se konat nebude, protože je tělo nezná. Jenže realita je poněkud jiná. Dnes se ATB předepisují takřka na všechno a asi nebude výjimkou, že děti za jeden rok svého života užijí toliko ATB jako jeho oba rodiče za celý život. Zvláštní to posun... jen si ho uvědomit.

Ty grafy jsou naprosto perfektní, každý je pochopí, no a může se rozhodnout, kterým směrem bude kráčet. Je v tom jistá předurčenost, ale i svoboda volby.
Screenshot z knihy Nespěchejte do rakve, autor T. Kašpar, s. 82

Mějte krásné dny a děkuji vám za přízeň, kterou věnujete Majáku.

K.🇨🇿