Domov je místem, kde...

Bohužel právě za zavřenými dveřmi dochází k násilí v mnoha jeho podobách. Ohrožen může být partner, senior, ale třeba i zcela bezbranné zvíře (o násilí na zvířatech si napíšeme někdy příště)...

Je třeba říci, že různé spory, hádky, obecně konflikty nejsou ničím neobvyklým, může k nim ve společném obydlí docházet a často tomu tak je.
Aby se jednalo o domácí násilí, tak musí být naplněny určité znaky, no a jedním z nich jsou jasné a nezaměnitelné role, kdy na jedné straně stojí osoba násilná, na druhé pak osoba ohrožená. Tento znak je zcela klíčový. V případě, že se násilí dopouštějí obě strany a jejich postavení je rovnocenné, tak se o domácí násilí nejedná, respektive by nebylo jako domácí násilí posuzováno. Byl by to třeba i případ, který vidíte níže na obrázku, kdy má žena využije svých zkušeností z úpolových sportů a flákne se mnou při hádce o zem, no a já ji to jako správný džentlmen vrátím podobným způsobem. Tady myslím, že není, co posuzovat😉
Nechci se příliš rozepisovat o DN, myslím, že o něm bylo napsáno dosti, aby každý, kdo se cítí ohrožen našel dostatek potřebných informací a posoudil tak, zda je problém, ke kterému dochází ve společném obydlí ještě v mezích, či nikoliv. No a pokud si nevíme rady, tak je tady třeba NONSTOP krizová linka DONA provozovaná Bílým kruhem bezpečí, na kterou může zavolat každý, kdo se cítí DN ohrožen.
Dovolím si vám tedy poskytnout jen několik rad, jak předejít fyzickému napadení ve společném obydlí, a co lze dělat, pokud by k němu došlo.
Nejprve si položme otázku, co předchází situaci, která by mohla skončit fyzickým napadením, co je spouštěčem?! Když si vytipujeme spouštěcí chování (alkohol, komunikační eskalace například), tak můžeme včas reagovat a vzdálit se z dosahu toho, kdo by nám mohl ublížit. Můžeme se zavřít v pokoji nebo i ze společného obydlí odejít k sousedům. Pokud se konfliktu již nelze vyhnout a dochází k jeho přímé eskalaci, tak je vhodné udržovat bezpečný odstup od k nám přibližující se násilné osoby a ustupovat pokud možno tam, kde lze společný prostor domova opustit tj. ke vchodovým dveřím a jimi prostor následně opustit. U dveří můžeme mít již přichystanou příruční tašku, kde budeme mít vše potřebné k tomu, abychom mohli nebezpečnou situaci přečkat v bezpečném prostředí. Pokud se nám nepodaří společné obydlí opustit, násilná osoba se k nám přiblížila na kontakt a dochází k přímému fyzickému útoku na nás, tak je vždy nutné chránit si hlavu a to předloktím rukou. V případě většího a pokračujícího násilí se můžeme schoulit do rohu místnosti a to tak, že si tedy předloktím chráníme hlavu a trup těla přitažením nohou k němu. Tím uchráníme to nejdůležitější.
Je třeba říci, že se jedná o krajně exponovanou situaci, která nejspíš nebude bez následků na zdraví. I když můžeme pociťovat STUD za to, co se nám stalo, tak je potřeba vždy vyhledat pomoc. Je dobré vědět, že pomoc existuje a také, že nikdo nemá právo druhého člověka jakkoli bít, ale třeba i ponižovat či týrat. I když to není snadné, tak je třeba u takto rozvinutého násilí přejít k aktivitě... Jistě mimo studu nalezneme i další důvody, proč fyzické napadení neoznámit, tíživou životní situaci nekonzultovat s odborníkem a bez dalšího řešení dále setrvávat v prostředí, ve kterém se necítíme bezpečně. Říkáme si slova: že jsou přeci i lepší chvíle; k fyzickému napadení došlo jen jednou; on přeci není tak zlý; co by na to řekli děti atp. Ano, jistě jsou i lepší dny naplněné spokojeností, ale jak dlouho se dá žít s obavami, co by se mohlo ještě stát v těch horších dnech, když se přítel opět napije s kamarády, přijde domů a pak zcela bez zábran udělá něco moc zlého...
Projevy DN jsou různé, výše jsme si popsali krajní fyzické napadení (jednorázová událost není posuzována jako DN), ale DN začíná například omezováním osobní svobody, narušováním vlastní sebeúcty, sebedůvěry atp. Pokud takové projevy narušování naší důstojnosti zaznamenáme, je vhodné zpozornět, jasně se vymezit a nepodcenit riziko rozvoje dalších závažnějších projevů.

Nejsme v tom sami, pomoc existuje, nebojme se ji vyhledat.

K.🇨🇿