Kancelář: OV-PORUBA, Vřesinská 2156/101

Cooperův barevný kód

16.01.2026

Je obecně známo, že nejdůležitější je nebezpečí číhající ve světě kolem nás rozpoznat, no a k tomu nám slouží speciálně vyvinuté metody a postupy...

Průkopníkem na poli aplikované psychologie v konfrontačních strategiích byl americký plukovník J. D. Cooper, který si byl velmi dobře vědom faktu, že je vhodnější nebezpečím předcházet, než jimi způsobené následky následně složitě odstraňovat.

‼️Prosazoval tedy především preventivně správné myšlení‼️

Plukovník Cooper vytvořil systém posuzování míry rizika a odpovídajících reakcí na ně, tzv. Cooperův barevný kód. Tento systém může být pomůckou i pro běžného člověka. Díky němu si může v každé situaci uvědomit míru bezpečnostního rizika, ať už se týká chování nebo různých jevů kolem nás.

Cooperův barevný kód má čtyři úrovně a můžeme si tento systém popsat třeba na obyčejné zlomené větvi na stromě. Pokud bychom pod timto stromem procházeli a spadla by na nás, tak by nám mohla způsobit zranění.


Úrovně Cooperova kódu:

1) Bílý:

situace nevyžadující aktivní pozornost, naprostý klid bez jakýchkoliv rizik... například odpolední siesta doma. Neprocházíme pod tím konkrétním stromem, nejsme tedy nikterak ohroženi zlomenou větví na stromě. I když na nás v našem domově číhají jiná nebezpečí, těm venku nemusíme věnovat žádnou pozornost.


2) Žlutý: 

vycházíme z domova s obvyklou stálou pozorností vůči okolí. Pohyb s otevřenýma očima a myslí. Sledujeme a průběžně vyhodnocujeme potencionální rizika. Jen tak můžeme zjistit, že na nás může spadnout zlomená větev, tak i odhalit další potencionální nebezpečí.


3) Oranžový: 

stav zvýšené pozornosti. Tady již vnímáme jasnou přítomnost hrozby (větev). Jedná se o aktivní fázi našeho jednání, kdy musíme reagovat. Neprojdeme pod stromem, aby na nás větev nespadla. Pokud bychom přešli od větve na stromě k pohybu na ulici, kde jsme zaznamenali podezřelého člověka, tak se tomuto člověku raději vyhneme, případně přemýšlíme nad plánem naší reakce, pokud by z jeho strany došlo k útoku na nás.


4) Červený: všechna předchozí preventivní opatření v oranžovém módu selhala a nám tedy nezbývá nic jiného než jít do akce, přímé konfrontace. 

 
Myslím, že uvedený systém nám jasně ukazuje, že kdybychom při pohybu zaměřili pozornost jen a pouze do displeje mobilního telefonu, tak bychom si v okolí stěží povšimli potencionálních nebezpečí.
Dále také skutečnost, že nemusíme být neustále ve střehu tam, kde je míra rizika minimální, například v klidu domova. Zde to máme povětšinou pod kontrolou.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na kolegu, který byl příslušníkem útvaru rychlého nasazení. Ihned poté, co se po několika měsících vrátil z mise v Iráku do ČR jsme spolu zašli na pivo, no a mě zarazila jeho nadměrně zvýšená pozornost k okolí. Zkušení policisté to tak obvykle mají, ale on to měl posunuté do extrému. Veškeré dění kolem nás permanentně skenoval, vyhledával možné hrozby a byl připraven na ně ihned bez většího rozmyslu reagovat. Snažil jsem se mu vysvětlit, že se již nenachází v nadmíru nebezpečném prostředí Iráku, ale v "bezpečné" ČR. Myslím, že pochopil, co jsem mu tím naznačil, vydechl nepřiměřeně napětí a dal se do pohody.
Pro nás z toho vyplývá důležitá informace, že je vhodné naučit se v tomto ohledu rozlišovat, aby nás zvýšená pozornost k okolí zbytečně nevyčerpávala.
Myslím, že osvojení si výše zmíněného Cooperova kódu by nám mohlo pomoci naučit se rozlišovat, kdy můžeme být v klidu a kdy aktivovat stav zvýšené pozornosti.


Při psaní příspěvku jsem čerpal z knihy Ruka noci podána, autor V. Cílek a kolektiv. O Cooperovém barevném kódu se dočtete na s. 260 a 261. 


Děkuji Vám.

K.🇨🇿