Rozumný člověk se nemůže stát fanatikem
Přátelé, po dlouhé době jsem otevřel knihu Terapie duše od R. Steinera, abych si připomněl, že člověk ve svém životě prochází vývojem od duše CÍTIVÉ k duši VĚDOMÉ, no a mezi nimi se nachází mezistupeň - duše ROZUMOVÁ.
Dle slov R. Steinera se člověk při narození nachází na nejnižším stupni, teprve dalším vývojem dochází k duši rozumové. Když ji najde sám v sobě a prozáří se světlem myšlení, chápání, vědění, tak teprve poté lze hovořit o duši vědomé, uvádí Steiner. [1]Takže stručně a jasně. Máme tady tři úrovně našeho "Já", základní CÍTIVÉ, nástavbové ROZUMOVÉ a nejvyšší VĚDOMÉ. Myslím, že jsem se v některém ze starších článků o těchto úrovních již zmiňoval.
Je nutné také zdůraznit, že vyšší úroveň chování lze očekávat až u člověka rozumného, který nic nestrhává do extrému doprava ani doleva (žádný fanatismus se tedy nekoná) a to hlavní, není řízen emocemi, ale dokáže je rozumem řídit!!! Člověk rozumný tedy chápe, že emoce jsou starým dobrým kompasem (poskytují mu informaci), ale při svém chování používá právě i vybudovanou nástavbu, svůj ROZUM. Tím dostává emoce pod kontrolu, což duši cítivé schází.Mám v živé paměti několik zajímavých konfliktů a vědění výše mi pomáhá řešit konflikty v klidu a s nadhledem, i když připouštím, že je to někdy opravdu velmi náročné deeskalovat konflikt, když se člověk potká s duší cítivou zcela ovládnutou hněvem. Za jednu takovou deeskalaci jsem dostal hned dva palce nahoru, jeden od manžela zbytečně rozhněvané paní a druhý od přihlížejícího pána. To bylo potěšující. V živé paměti mám také čerstvý konflikt, který mě docela zaskočil. Vzdělané dobře situované ženy, se zachovaly pod vlivem alkoholu a následně i emocí velmi nerozumně, což se může stát, ale překvapilo mě, že se následně při uvedení věci na pravou míru nekonala žádná omluva. Jak si to vysvětlit?! Jednoduše. "Já" vzdělané, tudíž můžeme říci, že i chytré ženy nemusí obsahovat ROZUMOVOU nástavbu."Já" je sice chytré, to možná ano, tituly Bc., Mgr. neschází, ale schází vztah k pravdě, což naznačuje nejen absenci výše zmíněného, ale nejspíše i něco zbytnělého. Omluvu tedy nelze očekávat.
Přátelé, jak jsem v nadpisu uvedl, tak se člověk ROZUMNÝ nemůže stát fanatikem, rozum ho do extrému nepustí. Teprve rozumný člověk chápe, že poznaná pravda nevylučuje omyl... Tuto větu by si někteří "poblouznění" lidé měli přečíst opakovaně.
Zkusme si představit, jak by vypadala naše společnost, kdyby dosáhla nejvyšší úrovně. Bylo by jistě zajímavé, kdybychom dokázali nejen cítit, ale i myslet, chápat a vědět, to by naše chování jistě vypadalo dosti odlišně od toho, co nám nabízí dnešní realita.
To bylo pro dnešek vše, i když...
Ps: Řekl bych, že lakmusovým papírkem může být odolnost vlastního "Já". Dle mého mínění nelze v rámci seberozvoje dojít k tomu nejvyššímu, když je člověk křehký, tudíž i zranitelný, neboť takovému člověku schází schopnost myslet, tak i cítit pod tlakem a raději uniká do fiktivního světa, který není tak náročný jako skutečná realita, která nás obklopuje. Bylo by hloupé si myslet, že vědomé "Já" je zároveň slabým "Já". Pokud máte jiný názor, napište mi ho do mejlu.
Ps2: Z textu výše lze snadno usoudit, která úroveň "Já" má k fanatismu nejblíže. Vzpomeňme si na slova prof. Zeliny, který uvedl, že někteří lidé mají problém již v základní úrovni své mysli. Rozhovor s prof. Zelinou najdete zde v blogu pár článků nazpět. Doporučuji.
Díky za váš čas, snad vám budou slova v dnešním článku k užitku.
[1] STEINER R., Terapie duše, Fabula, 2001, s. 172