Asertivní jednání...

... je charakterizováno v podstatě stejnými znaky, jakými psychologie vymezuje psychosociálně a emocionálně zralého jedince.... Člověk dokáže sdělovat, co si myslí, jak situaci vidí a co cítí. Umí požádat druhého o laskavost a také ji sám poskytnout. Umí odmítnout žádost o laskavost a sám odmítnutí druhého přijmout a to bez zloby a pocitu ponížení. Respektuje partnera, ctí důstojnost druhých. Je ochoten přistoupit na kompromis nebo pod vlivem argumentů změnit názor. Dobré asertivní jednání je doprovázeno kontrolou emocí, verbálními i neverbálními projevy. [1]

Desatero asertivních práv [1]:

1. Člověk má právo posuzovat své vlastní chování, myšlenky, emoce a být za ně zodpovědný.
2. Člověk má právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy, ospravedlnňující jeho chování.
3. Člověk má právo posoudit, nakolik a jak je zodpovědný za řešení problémů druhých lidí.
4. Člověk má právo změnit svůj názor.
5. Člověk má právo říci "já nevím".
6. Člověk má právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
7. Člověk má právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
8. Člověk má právo dělat nelogická rozhodnutí.
9. Člověk má právo říci "já ti nerozumím".
10. Člověk má právo říci "je mi to jedno".

Děkuji Vám za případné sdílení tohoto článku.

Mějte pohodový den. 

K.🇨🇿

[1] ČÍRTKOVÁ Ludmila, Policejní psychologie, 2006, s. 253-254